forum.agapornisove.cz

Připojuji se k otázce - jen "žlutý pastel" bych řekla, že neexistuje - žlutý pták nemůže být pastelový, pouze tmavožlutý nebo olivověžlutý by mohl být pastel. Jak to tedy vypadá, když se kříží "čistý" modrý s "čistým, t.j.neštěpitelným" žlutým? Podle mě bílý - chybí však v rubrice "MUTACE" . Kdo to vysvětlí?

Dobrý den,

před 3 roky jsem narazil na podobné téma.
Podle mě dříve bílí pták je dnes - modrý pastel nebo modrý pastelino / bílé letky/ to samé bylo u dříve žlutých dnes zelený pastel nebo zelený pastelino opět bílé letky. Zejména u pastelin je bílá nebo žlutá barva hodně převažující - proto dřívější název.
DEC je něco jiného,těch tolik není, ale to určitě zareagují povolanější kolegové Chovu zdar!

paja-u píše:Zajímalo by mne ja se jmenuje bílá mutace dříve popisovaná v literatuře Vašíčkem, vzniklá kombinací pastelově žluté a modré?
Vhledem k tomu, že v dnešním názvosloví neexistuje název žlutý pastel (předokládám, že dnes je to žlutý DEC), byl by ten bílý modrý DEC?

Karlova odpověď je krátká, výstižná a v podstatě správná.

Trochu to rozvedu – vycházíme-li z popisů Vašíčka vzniklých před 30ti a více lety, musíme si uvědomit, že rozvoj mutací byl u nás na počátku tohoto procesu. Modrá mutace schopná další reprodukce byla u nás vzácná. Jejím chovem se zabývalo jen několik málo chovatelů mezi které jsem s Kamilem Řádkem na brněnsku také patřil. Žlutou mutaci, jak se tehdy označovali pasteloví a pastelIna, choval M. Juráni. Kombinací s modrými pak dalo vznik pastelino ptákům zelené a modré řady (jak Karel správně uvádí) s bílými letkami. Štíty křídel u těchto ptáků bývají různě skvrnité, nejrovnoměrnější zbarvení je u mláďat.

Vašíčkem popisovaná bílá mutace – u škraboškových ji někdy nazýval modrobílou – vykazovala vždy namodralý nádech těla, modrou flekatost v křídlech a bílé letky. Dnes používáme název PASTELINO. Dříve pasteloví ptáci byli označováni jako SKOŘICOVÍ, což se později potvrdilo jako nesprávné pojmenování mutace. Skořicová mutace je vázaná na pohlaví, pastel je recesivní.

Rovněž genetické symboly odrážely výši poznání genetiky v dané době.

Použití faktorů pro práci chovatele – šlechtitele mutačních ptáků popisuje Zdeněk Veger v knize „Chováme andulky“ vydané v roce 1979 velice výstižně a srozumitelnou formou.

Tyto hlavní zásady platí i v dnešní době. Přítomnost 2“faktorů“ OnOn = plnobarevný,
ffOwOwbb značilo bílého jedince s modrým nádechem, přičemž míra redukce eumelaninu byla označována symboly „On, Og, Ow“ , kde ve vzorci OnOn značilo eumelanin nezředěný- neboli plnobarvý, OgOg označovalo cca 50ti % redukci a jednalo se o pastelové ptáky podle současně platné mezinárodní nomenklatury bl_D+/bl_D+; apa/apa (světle modrý pastel).

Samozřejmě křížením vznikali i další mezistupně, či meziformy s barevnou odlišností. Např. ffOnOgbb modrý/pastel , ffOgOwbb pastel/bílý, ffOwOwbb bílý kombinací na Ino ffOwOlbb dnešní modrý pastel/ino, často i dnes označovaný za bílého s tmavým okem.

DEC tmavooký bílý vykazuje až +-95% redukci eumelaninu a totální redukci psittacinu v peří. Nohy má šedé, drápky o odstín tmavší, kostřec světle modrý (u bílého).

Takže k úvodnímu dotazu – nejedná se o DEC.

Dnes známá mutace „dilute“ vykazuje +-80% redukci eumelaninu, pastel +-50%. Odlišnosti jsou právě u zmiňovaných meziforem – štěpáků.
Právě kombinací s ino ptáky pastelových a edged dochází ke zvýšené redukci eumelaninu, takže se pouze „podobají DEC“.

Další dotaz
Připojuji se k otázce - jen "žlutý pastel" bych řekla, že neexistuje - žlutý pták nemůže být pastelový, pouze tmavožlutý nebo olivověžlutý by mohl být pastel. Jak to tedy vypadá, když se kříží "čistý" modrý s "čistým, t.j.neštěpitelným" žlutým? Podle mě bílý - chybí však v rubrice "MUTACE" . Kdo to vysvětlí?

Pastel je zelený nebo modrý. Pojmem "žlutý pastel" bývá označováno zelené pastelino se dvěma faktory tmavnutí – fenotypově vypadá hořčičně tmavo žlutě – odtud dřívější pojmenování žlutý, případně tmavozelený s 1f tmavnutí. Bohužel tento pojem "žlutý pastel" je používán pro všechny kombinace a mezistupně kombinací fenotypově připomínající převahu žluté.

- Jak to tedy vypadá, když se kříží "čistý" modrý s "čistým, t.j. neštěpitelným" žlutým? Podle mě bílý.

Tady je třeba si ujasnit co je „čistý“ modrý a co „čistý neštěpitelný“ žlutý.
V každém případě tzv. „žlutý“ je jedinec zelené řady, tudíž dominuje nad modrým a když na nic neštěpí, potomstvo musí být 100% zelené štěpitelné na modrou. Nikdy nemůže vzniknout bílý.

VáBl

Musím si posypat popel na hlavu. Správně jsem chtěla napsat, že křížením žlutého a modrého vznikne odchov zelený štěpitelný na bílo. Pan Blažek mě trochu zaskočil - proč by měl být odchov štěpitelný na modro? Mohu ještě jednou poprosit o zodpovězení?

Ještě jednou se musím vrátit k tomu značení. Chcete mi říci, že název "žlutý" a "bílý" už se nepoužívá? Že "žlutý" je vlastně zelený pastelino? Jak potom odlišíte barvy, když vedle sebe bude sedět žlutý s bílýma letkama, žlutý s hnědýma, zelený, zelený pastel a nedel bože, když ještě někteří budou štěpitelní do lutin či albin? Přece je viditený rozdíl mezi bílým fišerákem a modrým a modrým pastelem, tak se to nemůže nazývat stejně. To si budu připadat jak barvoslepá, když budu žlutému ptáku říkat zelený.

Věra píše:Musím si posypat popel na hlavu. Správně jsem chtěla napsat, že křížením žlutého a modrého vznikne odchov zelený štěpitelný na bílo. Pan Blažek mě trochu zaskočil - proč by měl být odchov štěpitelný na modro? Mohu ještě jednou poprosit o zodpovězení?

Odpověď je zcela jednoznačná:

Připomenu pouze jistě známou skutečnost, že potomci získávají vlohy pro barvu po obou rodičích, takže pokud jeden z rodičů je zelený a na nic neštěpí (=zelený homozygot) předat může pouze jednu vlohu a to vždy pro zelenou barvu.

Je zcela nepodstatné o jaké zředění eumelaninu se jedná, zda výsledná „kresba“ ptáka je pastel, dilute, DEC, či jinak „žlutý“.
Vždy se jedná o ptáka zelené řady, byť ho vidíme jako žlutého.

Druhou vlohu získá od „čistého modrého“ (=modrý homozygot)
předat může pouze jednu vlohu a to vždy pro modrou barvu.

A protože zelená je dominantní, fenotypově budeme vidět vždy potomka zeleného, který disponuje recesívní vlohou pro modré zbarvení = zelený/modrý.
Proto vždy bude štěpit na modrou. Někteří pak i na "zředěnou" jednoho z rodičů, v tomto případě po "žlutém" rodiči. To ovšem zjistíme pouze kontrolním odchovem.

Dále jsou ve „hře“ faktory tmavnutí, laicky přiblížím – tmavší dominuje nad světlejším a totéž platí u zředěných-zesvětlených. Takže „bílý“ (maximálně zesvětlený) nemůže štěpit na normální zbarvení ani na pastel, který má menší zředění.
Ve zmiňované Vegerově knize se uvádí že „On“ dominuje nad „Og a Ow“ , „Og nad Ow“.
Tyto zákonitosti platí stále, ať používáme jakékoli symboly.

Připomínám moji výše uvedenou poznámku „Tady je třeba si ujasnit co je „čistý“ modrý a co „čistý neštěpitelný“ žlutý.“
Za zcela samozřejmé považuji možnou štěpitelnost na další vlohy obou rodičů.

Jednoznačné vymezení dává možnost použití mezinárodního genetického označení o což se náš klub zasazuje. Potom by nebylo nutno klást otázku v předchozím odstavci.

Snad Vám a jistě i dalším chovatelům toto pomůže v chovatelské praxi.

paja-u píše:Zajímalo by mne ja se jmenuje bílá mutace dříve popisovaná v literatuře Vašíčkem, vzniklá kombinací pastelově žluté a modré?
Vhledem k tomu, že v dnešním názvosloví neexistuje název žlutý pastel (předokládám, že dnes je to žlutý DEC), byl by ten bílý modrý DEC?

Tak co? Máte v tom jasno? Já teda nyní ani nevím, jak se jmenuju a chytřejší teda nejsem.

Věra píše:Ještě jednou se musím vrátit k tomu značení. Chcete mi říci, že název "žlutý" a "bílý" už se nepoužívá? Že "žlutý" je vlastně zelený pastelino? Jak potom odlišíte barvy, když vedle sebe bude sedět žlutý s bílýma letkama, žlutý s hnědýma, zelený, zelený pastel a nedel bože, když ještě někteří budou štěpitelní do lutin či albin? Přece je viditený rozdíl mezi bílým fišerákem a modrým a modrým pastelem, tak se to nemůže nazývat stejně. To si budu připadat jak barvoslepá, když budu žlutému ptáku říkat zelený.

Chcete mi říci, že název "žlutý" a "bílý" už se nepoužívá?
Samozřejmě se používá, bohužel až příliš často na kdejakou slátaninu zesvětlených mutací. A v tom je ten problém, neboť pod těmito pojmy si každý představuje něco jiného. Zatím oficielně podle mezinárodního standardu žlutý nebo bílý je pouze DEC (dark eyed clear yellow nebo white),
pro žlutého formule bl+_D+/bl+_D+;a dec/a dec,
pro bílého potom bl_D+/bl_D+;a dec/a dec .
Ostatní převážně žlutě se jevící jedinci mají svá mezinárodní označení. Lutina či albina už snad každý nazývá správně, i když i pro ně je mezi laickými chovateli používáno „žlutý či bílý“ s doplněním, že mají červené oči.

Takzvaná „žlutá“ má však vždy „zelený přeliv“ – např. dilute zelená (dilute green) s genetickou formulí: bl+_D+/bl+_D+;dil/dil , což v mluveném slově je „světle zelený dilute“, ve skutečnosti vidíme žlutou se zeleným přelivem a právě správné pojmenování „dilute“ chovateli s naprostou přesností vypoví oč se jedná.

Že "žlutý" je vlastně zelený pastelino?
Ano i ne, takový „žlutý“ má formuli: bl+_D+/bl+_D+;apa/a, = „tzv. žlutý s bílýma letkami“ nebo
pokud bude barva letek jak uvádíte hnědá bude se jednat o pastelového, neboť jeho zesvětlení je +- 50% (bl+_D+/bl+_D+;apa/apa), což nemusí platit v případě přítomnosti další štěpitelnosti na ino – viz předchozí vzorec a je to provázeno právě těmi bílými letkami a dalším zesvětlením.
Přítomnost další vlohy např. edged dá „golden“ nebo „silver“ což je pouze marketingový tah jak neznalé připravit o větší peníz, přičemž řada lidí řekne prostě „žlutý nebo bílý“.

Jak potom odlišíte barvy, když vedle sebe bude sedět žlutý s bílýma letkama, žlutý s hnědýma, zelený, zelený pastel a nedej bože, když ještě někteří budou štěpitelní do lutin či albin? Přece je viditený rozdíl mezi bílým fišerákem a modrým a modrým pastelem, tak se to nemůže nazývat stejně.

Jednoduše: Použitím mezinárodní genetické formule.

To si budu připadat jak barvoslepá, když budu žlutému ptáku říkat zelený.
Určitě si nebudete připadat barvoslepá, budete prostě in. Spíše barvoslepost by se projevila, pokud by jste přehlížela právě ten důležitý zelený přeliv.

Vím, že se to zdá být složité, ale po zvládnutí základních principů dědičnosti je to jediná možnost jak vše nazývat správně a pro každého znalého srozumitelně. Takto se domluvíte i v zahraničí bez znalosti cizího jazyka.
Asi jsem Vás moc nepotěšil, ale při Vaší hloubavosti a pevné vůli to časem bravurně zvládnete.

VáBl