forum.agapornisove.cz

Zdravím,
už asi měsíc mám mladého agapornise. Nebyl ručně dokrmený, tak to ze začátku bylo složite. Při zvednutí ruky u klece začal vevnitř šílet a když jsem jí dal dovnitř bylo to ještě horší. Postupem času se mi ale podařilo ho krmit z dlaně uvnitř klece. Chci se ale zeptat, jak to mám "dotáhnout" do konce, aby mi sedl na ruku a mohl bych ho konečně pustit. Stáva se totiž, že si uvnitř klece protahuje křídla (mácha křídly uvnitř klece, leč klec není malá) a mě je ho líto. Chtěl bych ho pustis ale pokud si nesedne na ruku myslim si, že bych ho zpět do klece nedostal.

Děkuji za odpovědí.

Dobrý den,
při ochočování agapornisů to chce trpělivost. Už to, že se Vám během měsíce podařilo jej brát potravu z ruky je úspěch, o kterém mnozí v podobné situaci sní mnohem déle. Pokud teď agapornise vypustíte z klece do místnosti, pravděpodobně jej pak budete pracně nahánět a on bude jen ve stresu. Zkuste jej "utáhnout" na jídlo - z ruky Vám bere, tak postupně se jej snažit lehce dotknout, časem se možná nechat podrbat a až Vám bude sedět na prstu, budete mít zase lepší výchozí pozici. Kombinoval bych to i s nějakými slovy (povely), aby věděl co očekávat a časem by si mohl lépe navyknout. každopádně bude to chtít spoustu trpělivosti. Ať se daří.

Dostal jsem se do fáze, kdy se papoušek nebojí, ale místo toho na prst dosti temperamentním způsobem začal útočit. Když prst vidí začne se na něj soustředit a skočí po něm a chce kousnout... Když dám prst se semínkem tak si ho vezme bez problému. Když se však snažím prst pomalu přibližovat, už se nebojí ale dosti agresivně útočí. Jde vidět, že se rouzkoukal zároveň ho to ale chci odnaučit. Mám se nechat kousat (leč to neuvěřitelně boli), aby zjistil, že to má marné a prst pryč nedám? Nebo je jiná možnost?

děkuji

Dobrý den,
bohužel pokud se naučil kousat prst, patrně to bude dělat dál. Papoušek není pes, kterého je možné naučit a odnaučit některé věci poměrně rychle. Jak psal kolega Vopálka. Vaší zbraní je pouze trpělivost. Papoušek musí vědět, že od Vás nehrozí nebezpečí. Pokud se to nenaučí - je lépe ho prodat do chovu. A pořídit si mládě a začít lépe a znovu.

To, že papoušek není pes a má svoji osbonost je mi jasné. Začal to dělat teďka poslední den nebo dva, proto se ptám, jestli to jde takto brzo ještě odnaučit. I tak děkuji za odpověď

Dobrý den, já bych tak skeptická nebyla. V žádném případě se ale nesmíte nechat kousat - v případě, že kousne, je třeba říci důrazně NE nebo NESMÍŠ a třeba i odejít a chvíli si ho nevšímat. Pak přijít jakoby nic a zkusit to znovu. Avšak samotný prst bych mu nedávala - vždy s něčím, na co se může zaměřit a kousnou si do toho, co mu podáváte. Papoušek si za čas uvědomí, že pakliže kousne Vás, je pak sám a to se mu asi líbit nebude. Na druhou stranu když nekousne, nabídněte mu oblíbenou potravu či kousek klacíku nebo cokoliv, aby měl pocit odměny. Věřím, že trpělivostí a snahou získáte milého společníka.

Moje zkušenost s nedokrmeným agapornisem je taková, že jeho klec byla od začátku ve frekventované místnosti, ale zpočátku jsme kolem ní chodili velmi pomalu a opatrně, aby se nás zbytečně nelekal. Spoustu času jsem strávila tím, že jsem jenom seděla před klecí, pozorovala ho a mluvila na něj. Později si na ty "divný zvířata" okolo sebe zvykl a přestal být tak lekavý, tak jsme mu začali nabízet různé pamlsky nebo větvičky a provoz kolem klece přešel do normálu. Odtud byl už jenom krok k tomu, aby v nás začal vidět náhražku tolik potřebné společnosti a začal být sám zvědavý. Vůbec jsme ho zpočátku nebrali na ruku, jen na bidýlko. Pouštěli jsme ho jen večer, kdy bylo možné zhasnout, takže papoušek chvíli nic neviděl a bylo možné ho opatrně sebrat utěrkou a vrátit do klece, pokud se nedal vrátit na bidýlku. Později jsme třeba zhasli a osvítili jenom klec, takže na ní přiletěl a zalezl si. Dneska už ji bere jako svoje útočiště a vrací se do ní rád, kdykoliv si venku připadá nějak obtěžovaný.

Klování jsem se taky bála. Byl to můj první papoušek, nevěděla jsem, jaký má stisk. Popravdě si moc nevybavuju, jestli bylo nějaké období, kdy "kousal" hodně a bolestivě, ale současný stav je, že naplno klove "jen" všechny kromě mě. Mě obvykle jen symbolicky, aby naznačil svůj nesouhlas. Někdy má ale mizernou náladu nebo po něm chci něco obzvlášť protivného nebo mu třeba beru něco z klece, a v ten okamžik je schopný štípnout i do krve. Pokaždé, když to udělá, je slovně napomenut (ehm... je mu vynadáno), plus mu ten výpad vrátím tím, že do něj lehce vrazím. Mám takový grif, že když dáte k sobě palec a ukazovák a dáte je tak, aby špička papouškova zobáku mířila mezi ně, je možné se s agapornisem i krátce a jemně "bitkařit", protože snaha kousnout vyjde naprázdno tím, že útočí na ty dva prsty a zobák mu projde mezi nimi, protože v ten okamžik je uvolníte. Nevím, jestli to z toho popisu chápete... Někdy stačí podržet takhle prsty nad papouškem, aby na ně nedosáhl. Obvykle s otevřeným zobákem a zuřivým pohledem čeká, kdy budete v dosahu, ale k tomu nedojde. Můžete na něj udělat krátký výpad, drcnout do něj, vrátit ruku z dosahu a pak prostě v klidu odejít. I mezi sebou se papoušci občas zhádají a dokazují si, kdo je ten šéf. Může vás oštipovat, aby ukázal svůj názor, ale jakmile to udělá s úmyslem ublížit, nesmí mu to být tolerováno. Je to chytré zvíře. Pochopí, proč jste mu to vrátil. Sice to asi úplně neodpovídá tradičnímu něžnému zacházení s malým ptáčkem, ale mně se tohle osvědčilo - jsem v rodině jediná osoba, kterou respektuje a neklove, jak se mu zrovna zamane. Nutno ale dodat, že tohle nemůžete udělat na dosud vyděšeného ptáka, který by se tím zradil. Můžete s tím začít až ve chvíli, kdy se už dá mluvit o vzájemném vztahu a urovnávání dominance.